Padesátý rok života často představuje pro jedince významný životní mezník. Je to etapa, během níž se cítíme být zkušenější, vyrovnanější a jistější ve svých rozhodnutích. Zároveň se však život stává komplexnějším a plným výzev. Hovoříme o éře takzvané „sendvičové generace', jelikož nemálo z nás se v tomto období věnuje péči o své zestárlé rodiče, zatímco stále vychovává své potomky. Uprostřed těchto rozmanitých povinností neustále balancujeme mezi profesními závazky, partnerskými vztahy a často se objevujícími zdravotními komplikacemi.
Právě v tomto období je zapotřebí přátelských vztahů nejvíce, paradoxně však právě tyto vazby bývají opomíjeny jako první, stejně jako když vám vypadne míček z ruky. Navzdory nutnosti vynaložit úsilí je však pro lidskou bytost pocit vzájemné společenské sounáležitosti mimořádně klíčový. Často se cítíme vyčerpaní natolik, že nám chybí energie na udržování kontaktů s dlouholetými známými, natož na navazování nových přátelství.
Dle mínění expertů by měla přátelství zaujímat přední místo v našem životě. Samotný vývoj lidstva nás geneticky předurčil k existenci ve společenstvích; naše mysl i fyzické schránky jsou uzpůsobeny k navazování přátelských pout a k čerpání benefitů, jež z nich pro jednotlivce vyplývají. Jak však postupovat v situaci, kdy se původní vztahy rozpadly, transformovaly, a my si nejsme jisti, jak začít s budováním nových?
„S rostoucím věkem se snižuje počet příležitostí k navazování sociálních kontaktů,' podotýká Charlotte Fox Weberová, uznávaná psychoterapeutka a spisovatelka, známá díky svému dílu Řekni mi, po čem toužíš. Současně však nabízí cenné, aplikovatelné doporučení, jak tuto situaci efektivně řešit:
„Je nezbytné si na udržování a rozvoj přátelství vymezit čas, a to i v případě, že máme pocit, že naše profesní a rodinné závazky zcela pohltily veškerý náš osobní prostor,' zdůrazňuje.
Jestliže vás přepadá dojem, že vaše pouto s pohovkou v obývací místnosti je silnější než s reálnými lidmi, je nejvyšší čas oživit svůj život a aktivně si vyhledat nové společníky.
Pro osoby zralejšího věku se může zdát pátrání po společenských kontaktech v digitálním prostředí poněkud nezvyklé či nepřirozené. Nicméně, virtuální propojení dokážou poskytnout stejně silnou podporu a inspiraci jako osobní setkání. Nikdy není příliš pozdě na to, abyste objevili nové přátelské vazby a navázali hodnotné kontakty, započali sdílení osobních zkušeností a konstruovali hluboké, významné vztahy v rozlehlém digitálním prostoru.
Přidejte se k uznávaným online komunitám a spoléhejte na své vnitřní pocity, podobně jako byste jednali při reálném setkání. Mějte se však na pozoru před podvodnými aktéry, jichž se v online světě vyskytuje značné množství.
V současné době je mnohem snazší než kdy předtím znovu objevit dávno zapomenuté cenné spojení. Jedinci, kteří se od vás časem odloučili či se s vámi odcizili, jsou stále v dosahu vaší komunikace. Využijte sdílené zkušenosti a vzpomínky jako most k opětovnému sblížení. Navažte s nimi kontakt, prostě se zeptejte, jak se jim daří, nebo zda by si nepřáli chvilku popovídat. Jestliže se neozvou zpět, neinterpretujte to jako osobní selhání; je možné, že nebylo vhodné načasování vašeho pokusu.
Nezapomeňte oslovit také své sousedy. Je možné, že se vídáte po dlouhá léta, avšak vzájemně o sobě příliš mnoho nevíte. Iniciujte neformální rozhovor, projevte svou přátelskou povahu, buďte otevření a k dispozici pro interakci. Navrhněte jim svou asistenci a dále rozvíjejte interakci. Budování pevných mezilidských vztahů vyžaduje jak čas, tak značnou míru trpělivosti.
Výzkumníci dospěli k poznání, že pro ustavení opravdového přátelství je nezbytných přibližně 34 hodin cílené komunikace, přičemž každé setkání by mělo trvat minimálně tři hodiny, rozložených v průběhu šesti měsíců. S opravdovými blízkými trávíme kumulativně minimálně 200 hodin sdíleného času. Jak je tedy možné tyto časové investice realizovat a kde tyto interakce najít?
Akceptujte skutečnost, že bude třeba investovat značné úsilí do revitalizace dřívějších přátelských svazků, popřípadě do kultivace čerstvě se tvořících pout skrze společné zájmy nebo sdílené prožitky. Zajímavé je, že celá polovina populace se v pracovním prostředí cítí komfortněji a spokojeněji, pokud mají po svém boku spolupracovníka, který je zároveň jejich dobrým přítelem.
Přátelské vazby, podobně jako romantické vztahy, se nejlépe formují s těmi, kteří s vámi sdílejí totožné hodnoty, pohledy na svět, volnočasové aktivity, duchovní přesvědčení nebo životní zkušenosti. Tohoto souladu lze dosáhnout například skrze sportovní činnosti, členství v turistických oddílech nebo v současnosti velmi oblíbených zájmových klubech. Pokud existuje nějaká činnost, kterou jste si vždy přáli vyzkoušet - odhodlejte se k tomu a připojte se k ostatním, kteří se jí již věnují.
Měli jste kdysi zálibu v plaveckých aktivitách? Vyhledejte si sdružení plaveckých nadšenců. Věnujete se malířství? Zapište se na kurzy, jež prohloubí vaše umělecké schopnosti a zároveň vám umožní poznat nové tváře. Není smysluplné předstírat zájem o něco, co vás od samého počátku vůbec netěší. Podstatou je kvalitně prožít čas a vytvořit pevné společenské vazby.
Ať už je příčinou změna bydliště, nebo vnitřní pocit, že váš společenský život vyžaduje obohacení, navázání nových přátelství v dospělém věku se může často jevit jako značně komplikované. Jaký je důvod tohoto fenoménu? Experti spatřují potenciální potíž v tom, že v průběhu dospívání a dospělosti postupně ztrácíme přirozenou spontaneitu a bezprostřednost, s níž jsme v dětství tak snadno navazovali kamarádské vazby. V té době jsme se permanentně setkávali s novými tvářemi a považovali jsme budování přátelství za samozřejmou integrální součást naší každodenní existence.
Dále, v dospělém životě hraje zásadní roli i omezený počet šancí k seznámení a nedostatek volného času, kterého máme objektivně méně než v období dětství či puberty. Kromě toho jsme již zralejší, obohaceni životními zkušenostmi - a proto toužíme vyhnout se zklamání od falešných přátel (jejichž zrada může být občas citelnější než partnerská nevěra) a nechceme promarnit drahocenný čas s jedincem, který by nás nepřijal takové, jací skutečně jsme. Přestože to může znít náročně, získat si nové přátele v dospělém věku není vůbec nerealizovatelné. Jaké metody jsou tedy vhodné pro dosažení tohoto cíle?
Dle tvrzení psychiatričky Roxanny Namavar, styl, jakým vnímáme okolní realitu, zásadně předurčuje celou naši životní pouť. Jestliže se ve vaší mysli budou neustále promítat pouze pesimistické vize, v nichž se vám nikdy nepodaří ustavit nová přátelství, tato dovednost pro vás bude nepochybně podstatně složitější. Namavarová proto důrazně doporučuje spolehnout se na princip univerzální přitažlivosti. „Jakmile se zaměříme na činnosti, které nás baví a které s radostí provozujeme, a aktivně se do nich zapojíme takovým způsobem, který posiluje naše pozitivní emoce, pak se mnohem jednodušeji potkáme s dalšími osobami, s nimiž najdeme společnou řeč a s nimiž navážeme smysluplné interakce,' vysvětluje. Jste kupříkladu zanícenými sportovními nadšenci? Pak se vrhněte do sportovních aktivit - zvažte zápis na crossfit, připojte se ke skupinovému běhu nebo absolvujte kurzy pilates! Je vysoce pravděpodobné, že díky své oblíbené zálibě naleznete jedince s obdobnými zájmy, což představuje úvodní fázi k zahájení komunikace a potenciálního přátelství, jež bude od samého počátku provázeno sdílenou vášní pro konkrétní aktivitu.
Primárně se koncentrujte na každou novou činnost s vědomím, že ji provádíte pro svůj osobní rozvoj - ať už se jedná o učení se vařit, konverzaci v cizím jazyce, započetí hry golfu nebo připojení se ke čtenářskému spolku. Rozšíření okruhu známých vnímejte jako příjemnou bonusovou hodnotu, a nové přátele pak zaručeně získáte!
Vytváření přátelských svazků je oboustranná záležitost, tudíž se nebojte převzít iniciativu. Druhá strana totiž může rovněž váhat a zdráhat se s oslovením z obavy před případným odmítnutím. Namavarová z tohoto důvodu doporučuje vystoupit z vlastní zóny pohodlí a bez obav učinit ten první, rozhodující krok. Jakým způsobem tedy započít? Upřímnou pochvalou! Zaujal vás něčí oděv, nebo snad způsob, jakým dotyčný vykonává konkrétní činnost? Neváhejte danou osobu ocenit a tím symbolicky pootevřít brány k úvodní vzájemné interakci. Psycholožka Nicole Beurkens k tomu doplňuje: „Základem úspěchu je projevovat ochotu navázat komunikaci s lidmi, jež dosud neznáte. Ačkoliv to samozřejmě může působit jako skličující výzva, obzvláště pro stydlivé jedince nebo ty, kteří se potýkají se sociální úzkostí, je třeba si uvědomit, že jisté riziko často přináší cennou odměnu v podobě vytvoření nových pout.'
„V naší genetické výbavě je zakořeněn strach z odmítnutí, ovšem je nutné si uvědomit, že žádné skutečně cenné vztahy nemohou vzniknout bez jisté míry zranitelnosti,' konstatuje psycholožka Holly Richmondová. Z tohoto důvodu je klíčové disponovat dostatečně pevnou sebedůvěrou pro situaci, kdy by se nově navázané přátelství z jakéhokoli důvodu nerozvíjelo dle očekávání. Nicméně, neměli byste cítit nutkání se kvůli někomu úplně proměňovat, ani se obávat být absolutně sami sebou. Opusťte jakékoli přetvářky, manipulativní hry a nepravdy, které by vás transformovaly v někoho, kým ve skutečnosti nejste, jen s jediným cílem - za každou cenu si zajistit a udržet nová přátelství. „Není reálné očekávat, že vás každý člověk přijme s láskou, avšak s rostoucím věkem se zároveň naučíte akceptovat skutečnost, že vás skutečně nemusí mít rád každý - a tento pocit je mimořádně osvobozující,' uzavírá Richmondová.
Události, jež jste v dřívějších dobách často odmítali s odůvodněním, abyste si po namáhavém pracovním dnu dopřáli klidné posezení u streamovací služby, byste nyní měli začít aktivně navštěvovat. Není nezbytné okamžitě akceptovat každou společenskou událost, jež se v daném měsíci uskuteční, avšak je důležité si uvědomit, že v domácím prostředí před televizní obrazovkou se s nikým novým neseznámíte.
Jestliže vás přepadne chuť uspořádat nějakou oslavu či setkání, vybídněte své stávající známé, aby s sebou přivedli i své „plus jedničky' (ideálně své kamarády, nikoli partnery). Tato strategie se vztahuje na grilování, pikniky, výlety do přírody i na cestování. Nikdy nemůžete předem vědět, kteří z vašich přátel by rovněž mohli mít zájem o rozšíření svého společenského okruhu!
Anna nikdy nevěřila, že by lásku mohla najít prostřednictvím online seznamky. Po několika zklamáních a letech, kdy se soustředila spíše na kariéru, si jen tak ze zvědavosti stáhla jednu z populárních aplikací. Netrvalo dlouho a narazila na profil Martina - programátora s vášní pro staré knihy a víkendové výlety do přírody. Jeho úvodní zpráva byla jednoduchá, ale srdečná: „Zdravím Anno, všiml jsem si, že milujete sci-fi a pěší turistiku. To máme společné. Co takhle zajít na kávu a probrat naše oblíbené galaxie?'
Jejich první rande proběhlo v útulné kavárně na Malé Straně. Nervozita brzy opadla, když zjistili, kolik společných zájmů sdílejí. Od literatury přes lásku k historickým památkám Prahy až po spontánní nápady na poznávání neznámých zákoutí České republiky. Rozhovory plynuly snadno, jako by se znali celá léta. Každé další setkání jen prohloubilo jejich vzájemnou náklonnost. Martin byl okouzlen Anninou energií a upřímností, zatímco Anna obdivovala Martinovu klidnou sílu a hluboké myšlenky.
Jednoho podzimního večera, když se procházeli po Karlově mostě a západ slunce barvil oblohu do oranžových odstínů, Martin se zastavil, vzal Annu za ruku a řekl: „Věděl jsem, že tě musím potkat. S tebou je i obyčejný den neobyčejný.' V tu chvíli si Anna uvědomila, že tohle je jiný druh lásky - hlubší, klidnější, ale zároveň plný vzrušení z objevování. Byl to okamžik, kdy se dvě duše, které hledaly, konečně našly a propojily v jedno.
Od té doby uplynuly dva roky. Anna a Martin žijí společně v bytě s výhledem na Petřín, kde si vytvořili útulný domov plný knih a vzpomínek na společné cesty. Jejich vztah je postaven na vzájemném respektu, podpoře a neustálém objevování nových stránek toho druhého. I když se setkali online, jejich láska je důkazem, že pravé city překonají jakoukoli virtuální bariéru a mohou vést k nádhernému, naplňujícímu životu plnému radosti.