Udržení trvalého partnerského vztahu závisí na vzájemném úsilí obou partnerů, nicméně žádná záruka spokojenosti neexistuje. Francouzský deník Le Figaro o tom píše.
Mladí lidé často touží po neustálé intenzitě vztahu a obávají se, že s ústupem vášně se sníží i úroveň lásky. Vnímají romantickou lásku jako dočasný stav, limitovaný na krátké období. A proto hledají nové vztahové dobrodružství, říká psychiatr Bernard Geberowicz, specializující se na manželskou psychoterapii.
Počáteční vzájemná atrakce je pro partnerský vztah základním kamenem. Emoční pouto se však vyvíjí a stává se komplexnějším, neboť trvalá intenzita vášně není trvalým stavem. Harmonie ve vztahu se vyvíjí v koordinovaných cyklech a fázích.
„Manželské páry často přicházejí s dlouhým seznamem neshod. Musíme jim nejdříve umožnit vyjádřit své problémy. Poté se zaměříme na to, v čem se shodují. Je důležité zdůraznit, že odpovědnost nese každý z nich a že jsou obě strany spolutvůrci svého vztahu. Dále je klíčové vzájemné zaujetí, zvědavost, otevřená komunikace a schopnost ptát se navzájem. U mnoha párů přitom panuje přesvědčení, že druhý partner ‘nemá chuť' a sexuální stránka vztahu nabývá nerealistických rozměrů. Často stačí odvážně vyjádřit své potřeby a naslouchat potřebám partnera.'
Den co den se setkávám s nedorozuměními, která vztah vyčerpávají, typická fráze typu: „Je jasné, že kdyby mě partner miloval, pochopil by to, aniž bych se o to musel prosit." Takové myšlenkové vzorce vedou jen do slepé uličky, vysvětluje Geberowicz.
Při komunikaci je důležité přecházet od „já' k „my', aniž by se ztrácel prostor pro individuální potřeby. Klaďte si otázky: co je pro nás dobré? Solidarita a laskavost vztah posilují. Jsou plody skutečného úsilí.
Někteří lidé nejsou schopni akceptovat nezbytné změny, které přináší společný život. Dnešní páry se setkávají později v životě a je pro ně obtížnější se ve vztahu vyvíjet. Vztah vyžaduje, aby si partneři uvědomili vzájemné kompromisy a ochotu obětovat některé oblasti svého života. Mnoho lidí si však myslí, že se druhý přizpůsobí a že mohou žít dál jako dříve. Na sociálních sítích hledají ideální protějšek se stejnými zájmy. „Chci někoho, kdo to bude dělat jako já," říká mnoho lidí. To však může generovat napětí a zhoršovat soužití i rodičovství. „To, co podporuje dlouhodobý vztah, je spíše možnost vzájemného doplňování partnerů," říká Bernard Geberowicz.
Zdroj: ČTK
Romantické filmy a příběhy o šťastném soužití až do smrti jsou mezi lidmi populární, ale reálný život je složitější. Udržení zdravého a spokojeného vztahu vyžaduje odhodlání, úsilí a čas. Jak pečovat o dlouhodobý vztah, aby se v něm udrží jiskra?
Zdravé dlouhodobé vztahy mají pozitivní dopad na psychické a emoční zdraví.
Je nutné o vztah pečovat, aby se z něj nevytratila jiskra.
Jak si udržet zdravý dlouhodobý vztah?
Petra potkala Jakuba v kavárně na pražském Staroměstském náměstí. Oba se ztratili v hlubokém rozhovoru o cestách a knihách. To, co ji na něm uchvátilo, byla jeho upřímnost a laskavost. Jakub ocenil Petrin smysl pro humor a její touhu po poznávání. Po několika setkáních si uvědomili, že se nacházejí na stejné vlně. Začali se potkávat stále častěji, a prožívali společně nekonečné večery diskuzí a romantických procházek. Jejich vztah se rychle rozvíjel do hlubokého a smysluplného pouta.
Postupem času Petra i Jakub si uvědomovali, že jejich láska je něčím výjimečným. Společně prožívali radostné chvíle, překonávali nejrůznější životní výzvy, a udrželi si vzájemnou úctu a respekt. Vzájemně se podporovali v jejich osobním růstu a vývoji, a navzájem povzbuzovali k dosahovaní cílů.
Při jednom z procházek podél Vltavy Jakub Petrovi sdělil, že ji miluje. Až v té chvíli si oběma uvědomili, jak hluboké je jejich vzájemné pouto. Petra s radostí odpověděla. Také oni vnímali, že jejich vztah je něčím neopakovatelným a výjimečným.
Petr a Petra žili šťastně a láskyplně. Pořád si užívali společné chvíle a vzpomínky na začátky svého vztahu.